Jolana
Kotábová

O MODISTVÍ

Modiství je starodávné řemeslo založené na ruční výrobě dámských klobouků, čepic a jiných pokrývek hlavy. Modistky používají různé materiály, jako jsou plst, sláma, látka, plyš, peří a kůže, aby vytvářely originální a stylové pokrývky hlavy. Nejčastěji se pracuje s králičí plstí, která je známá svou kvalitou a odolností. Tento materiál je zpracováván v Tonaku v Novém Jičíně, který patří mezi největší výrobce klobouků a kloboukových materiálů na světě, s tradicí sahající až do roku 1630. Tonak vyváží 80 % své produkce do více než 50 zemí světa.

Slaměné klobouky se nosí hlavně v létě a vyrábějí se z různých druhů trav, lýk, palmových listů, sisalu, provázků, papíru a plastů. Tyto materiály se proplétají do různých vzorů a stylů, přičemž mohou být v přírodním, barveném nebo běleném provedení. Nejznámější slaměný materiál je panama, který se vyrábí v Ekvádoru, zatímco jiné kvalitní slaměné materiály pocházejí z Itálie, Vietnamu a Číny. Modistky navlhčené slámy napínají na dřevěné formy podobně jako plsť, což jim umožňuje vytvářet klobouky různých tvarů a stylů.

Historie kloboučnictví sahá až do 15. století, kdy klobouky představovaly znak sociálního postavení. Kloboučníci byli organizováni do slavného cechu a jejich řemeslo vzkvétalo v 15. a 16. století. Koncem 17. století si však kloboučníci stěžovali na nedostatek práce, protože sedláci nosili jeden klobouk pět let, měšťané preferovali slaměné klobouky a aristokracie nosila paruky. V 18. století přišly do módy cylindry, které se staly součástí salónního úboru. V 19. století se kloboučnictví proměnilo na manufakturní výrobu, ale modistky zůstaly věrné ručnímu zpracování a specializovaly se na dámské klobouky na zakázku.

Klobouky v minulosti byly symbolem sociálního postavení a až do 50. let 20. století platilo, že žena bez klobouku a rukavic nebyla náležitě oblečená. V 50. letech se však díky dělnickému hnutí klobouk stal buržoazním přežitkem a jeho nošení se omezilo. Ženy tehdy nosily šátky nebo rádiovky (baretky). Přesto řemeslo modistek nevymizelo a dodnes se dámské klobouky vyrábějí ručně podle tradičních postupů.

Současné trendy v nošení klobouků se mění podle módních vlivů. V posledních letech byly oblíbené klobouky ve stylu 30. let, které mají malou krempu a dají se natáhnout až na uši. Moderní ženy dávají přednost praktickým a sportovně elegantním modelům, které vypadají ležérně, ale zároveň elegantně. Mezi populární styly patří klobouky s pánskou fazónou, polokulaté hlavičky a různé barety a toky.

Slavnostní příležitosti, jako jsou svatby, pohřby, společenské akce, party, dostihy a polo, jsou ideálními událostmi pro nošení klobouků. Na těchto akcích jsou vítány i originální a extravagantní klobouky, které mohou dodat outfitům osobitost a styl.

Anglická královská rodina je proslulá svým vkusem v nošení klobouků. I když některé příležitosti nevyžadují striktní nošení klobouků, královská rodina je často nosí a staly se jejich neodmyslitelnou součástí. Královna matka měla ráda klobouky s volánky a peřím, zatímco její dcera, královna Alžběta II., preferuje méně nápadné, ale vždy barevně sladěné klobouky. Princezna Diana byla módní ikonou a často nosila stylové klobouky. Vévodkyně z Cornwallu je dnes často vidět v nádherných kloboucích od předního londýnského modisty Philipa Treacyho. Na svatbě Williama a Kate byly k vidění mnohé originální klobouky, které rozbušily srdce mnoha obdivovatelů módy.